Rubrika: Návody

Úvod: Prodej soukromé stomatologické praxe provozované jako OSVČ má svá specifika. Na rozdíl od běžných podniků je zde klíčové zachování oprávnění k poskytování zdravotních služeb a smluv se zdravotními pojišťovnami. Při převodu praxe fyzické osoby totiž tato oprávnění a smlouvy nepřecházejí automaticky na nového majitelezdravotnicke-pravo.cz. Převod praxe se proto musí pečlivě naplánovat a provést tak, aby nový provozovatel (ideálně nově založená s.r.o.) mohl plynule navázat na činnost ordinace. Níže uvádíme podrobný postup krok za krokem, který reflektuje aktuální legislativní požadavky a osvědčené postupy v ČR.

1. Příprava transakce a založení nové s.r.o.

Nejprve je nutné podniknout přípravné kroky:

• Analýza formy převodu: Převod lékařské ordinace lze uskutečnit několika způsoby (např. prodej podílu v s.r.o., fúze, koupě závodu)epravo.cz. V našem případě se prodávající lékař rozhodl pro prodej části obchodního závodu (tj. prodej samotné praxe jako ucelené složky jeho podnikání). Tato metoda je oblíbená pro svou relativní jednoduchost, přesto skrývá určitá úskalí vyžadující pozornostepravo.cz.
• Založení nové společnosti (s.r.o.): Jelikož nový vlastník chce praxi převést na společnost s ručením omezeným, je ideální založit novou s.r.o. ještě před samotným převodem. Nová s.r.o. bude nabyvatelem praxe. Při zakládání společnosti je vhodné uvést předmět podnikání odpovídající zdravotnickým službám (resp. uvést, že bude provozovat zdravotnické zařízení na základě zvláštního oprávnění). Společníci a vedení s.r.o. by měli doložit bezúhonnost a splnit obecné podmínky pro zápis do obchodního rejstříku. Zakládací proces zahrnuje sepsání zakladatelské listiny či společenské smlouvy u notáře, splacení základního kapitálu (min. 1 Kč, obvykle více) a podání návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku.
• Odborný garant (odborný zástupce): Protože nová s.r.o. sama nemá odbornou způsobilost (společnost není lékař), musí ustanovit odborného zástupce s potřebnou kvalifikací. Zákon vyžaduje, aby poskytovatel zdravotních služeb, který je právnickou osobou, vždy měl ustanoveného odborného zástupce – fyzickou osobu způsobilou k výkonu daného zdravotnického povoláníyoungdentist.czyoungdentist.cz. V praxi tuto roli zastává zkušený lékař dané specializace. V našem případě má ordinace zaměstnaného zubního lékaře, který bude nadále působit jako odborný garant praxe. Tohoto zaměstnance je nutné jmenovitě uvést v žádosti o nové oprávnění k poskytování zdravotních služeb a v rozhodnutí krajského úřadu bude figurovat jako odborný zástupceyoungdentist.cz. Je třeba zajistit, aby tento odborný zástupce měl příslušnou specializovanou způsobilost, členství v České stomatologické komoře a bezúhonnost, jak vyžaduje zákonyoungdentist.cz. Pokud odborný zástupce není společníkem či statutárem s.r.o., musí s ním být uzavřen pracovněprávní nebo obdobný smluvní vztahyoungdentist.cz – typicky tedy pracovní smlouva na pozici lékaře odborného garanta.
• Předběžná komunikace s úřady: Už v této fázi se doporučuje informovat krajský úřad (odbor zdravotnictví) o zamýšleném převodu praxe. Každý poskytovatel zdravotních služeb je v registru poskytovatelů veden pod určitým oprávněním; krajský úřad bude později rozhodovat o zrušení původního oprávnění lékaře-OSVČ a o udělení nového oprávnění s.r.o. Předběžná konzultace pomůže ujasnit si požadavky (např. jaké dokumenty budou potřeba k žádosti o nové oprávnění, viz níže). Stejně tak je vhodné kontaktovat zdravotní pojišťovny (zejména VZP a další, se kterými má ordinace smlouvy) a oznámit záměr převodu praxe. VZP doporučuje řešit převod praxe s dostatečným předstihem a konzultovat detaily před plánovaným datem účinnostivzp.cz. Tím lze předejít případným nedostatkům a zajistit kontinuitu financování péče.

2. Smlouva o koupi části obchodního závodu (ordinace)

Jádrem celé transakce je smlouva o koupi části obchodního závodu, kterou prodávající lékař (OSVČ) převede svou praxi na novou s.r.o. Tato smlouva musí být pečlivě připravena, neboť zakládá převod veškerého majetku a závazků souvisejících s provozem ordinace na kupujícího. Důležité aspekty smlouvy:

• Vymezení převáděné části závodu: Občanský zákoník umožňuje převést jen takovou část závodu, která tvoří samostatnou organizační složku (např. pobočku)arws.cz. V praxi to znamená, že převáděná ordinace musí představovat hospodářsky a funkčně samostatnou jednotku schopnou samostatného fungováníarws.cz. Stomatologická praxe obvykle splňuje tuto definici – jde o ucelený soubor majetku a činností (prostory ordinace, vybavení, kartotéka pacientů, smlouvy s pojišťovnami, zaměstnanci apod.), který slouží k poskytování zdravotních služeb. Ve většině případů taková ordinace představuje závod nebo pobočku závodu podle zákonaepravo.cz. Nejvyšší soud ČR v nedávném rozsudku (sp. zn. 33 Cdo 2383/2023 ze dne 29. 1. 2025) zdůraznil, že pokud převáděná část závodu není řádně specifikována jako samostatná složka, nemusí se na ni vztahovat právní účinky převodu závodu, což může ohrozit plánovanou transakciarws.cz. Proto je nutné ve smlouvě jasně vymezit předmět převodu, aby bylo zřejmé, že jde o konkrétní ambulanci jakožto samostatně fungující jednotku.
• Obsah převodu – aktiva i pasiva: Výhodou prodeje obchodního závodu (neboli jeho části) je, že se převádí vše, co k němu náležíepravo.cz. Smlouva by měla výslovně zahrnovat hmotný majetek (zubařské křeslo, přístroje, nástroje, počítače atd.), nehmotný majetek (know-how, dobré jméno praxe, objednávkový systém, případně ochrannou známku či logo ordinace), zásoby (např. zdravotnický materiál), dokumentaci (zdravotní záznamy pacientů – jejich předání novému poskytovateli probíhá na základě zvláštních předpisů, ale smluvně je třeba ošetřit, že ji nový provozovatel převezme a zajistí její další ochranu), a dále veškerá práva a povinnosti vztahující se k provozu ordinace. Patří sem zejména pohledávky a dluhy související s praxí, smlouvy (nájemní smlouva na prostory, smlouvy se zdravotními pojišťovnami, smlouvy se dodavateli apod.) a také pracovněprávní vztahy zaměstnanců (viz bod 5 níže). Převodem závodu přecházejí na kupujícího automaticky pohledávky i dluhy spojené s provozem ordinace – kupující se stane věřitelem i dlužníkem těchto závazkůepravo.cz. Není třeba žádat souhlas jednotlivých věřitelů s převzetím dluhu, ovšem pokud takový souhlas nezískáte, prodávající nadále ručí za splnění těchto převedených dluhůepravo.cz. Proto je vhodné ve smlouvě (či v předávacím protokolu) vypsat známé dluhy a závazky, aby o nich měl kupující jasnou představuepravo.cz. Pozor: Některé veřejnoprávní pohledávky a dluhy (např. daňové nedoplatky, penále vůči státu) převodem závodu nepřecházejíepravo.cz – prodávající si je musí vypořádat sám.
• Vyloučení některých položek: Je možné se dohodnout na vyloučení určitých věcí z převodu (např. prodávající si ponechá konkrétní přístroj či vozidlo), pokud tím nebude narušena celistvost závoduepravo.cz. To znamená, že vyjmutí nesmí ohrozit schopnost ordinace fungovat samostatně. Ve smlouvě musí být vše výslovně uvedeno. Standardně se také vyjímají osobní věci prodávajícího lékaře apod.
• Kontinuita smluv s pojišťovnami: Pro zachování smluv se zdravotními pojišťovnami je klíčové, aby převod zahrnoval všechny majetkové hodnoty související s poskytováním zdravotních služeb. Podle metodiky VZP musí smlouva obsahově zajišťovat převod všech těchto práv (tzv. převod všech majetkových práv původního poskytovatele)vzp.cz. Jinak by pojišťovna mohla trvat na novém výběrovém řízení a nebyla by povinna uzavřít s novým subjektem smlouvuvzp.cz. Proto se do smlouvy obvykle vkládá ustanovení, že převodem přechází veškerý majetek, práva a povinnosti vztahující se k poskytování zdravotních služeb v dané ordinaciepravo.cz. Tím se deklaruje kontinuita – nový provozovatel přebírá celý provoz ordinace beze zbytku.
• Stanovení data účinnosti převodu: Smluvní strany si domluví, ke kterému dni převod závodu nabývá účinnosti. Toto datum je zásadní – od něj se odvíjí změna (resp. zánik) oprávnění k poskytování zdravotních služeb u prodávajícího a vznik oprávnění u kupujícího, stejně jako potřeba uzavřít nové smlouvy s pojišťovnamiepravo.cz. Ideální je naplánovat účinnost převodu k prvnímu dni kalendářního měsíce (jak doporučuje i VZPvzp.cz), aby nedošlo k narušení vykazování péče v průběhu měsíce. Například: “účinnost převodu nastává k 1. lednu 2026 00:00 hod.” Při stanovení data je třeba zohlednit reálné lhůty pro vyřízení administrativy (udělení nového oprávnění, zveřejnění smlouvy v rejstříku, viz dále).
• Právní forma smlouvy a zveřejnění: Převod závodu lze podle občanského zákoníku sjednat i ústně, zákon totiž nepředepisuje písemnou formuepravo.cz. V praxi je však samozřejmě uzavírána písemná smlouva. Pokud je součástí převáděného majetku i nemovitost, musí být smlouva písemná s úředně ověřenými podpisy kvůli vkladu do katastruepravo.cz. V našem případě prostory ordinace zřejmě budou v nájmu, nikoli vlastnictví lékaře – pak stačí běžná písemná smlouva. Pozor na uložení smlouvy do sbírky listin: Protože kupující je právnická osoba (s.r.o.), zákon stanoví, že vlastnické právo k závodu (resp. jeho části) přechází na kupujícího až zveřejněním informace o uložení smlouvy o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříkuepravo.cz. Jinými slovy, samotným podpisem smlouvy účinnost (přechod majetku) nenastane dříve, než dojde k uložení a zveřejnění potřebných dokumentů v rejstříku. Zveřejnění lze provést prostřednictvím Obchodního věstníku nebo webu justice.czepravo.cz. Okamžik zveřejnění není možné přesně ovlivnit a může se lišit (záleží na rychlosti zpracování – např. kolem svátků se mohou termíny protáhnout)epravo.cz. Proto je vhodné podat návrh na založení smlouvy do sbírky listin bezodkladně po podpisu smlouvy a počítat s určitou časovou rezervou. V praxi strany často ve smlouvě sjednají datum účinnosti shodně s datem, kdy budou splněny všechny podmínky (udělení licence, zveřejnění smlouvy v rejstříku apod.), nebo k pevně stanovenému datu, přičemž doložka ve smlouvě může říci, že pokud by k publikaci ve sbírce listin došlo později, vlastnictví přejde až tímto publikováním (to ale vyplývá ze zákona přímo). Shrnutí: Po podpisu smlouvy je nutné zajistit její vložení do sbírky listin OR – bez toho převod vlastnicky vůči třetím osobám neúčinkujearws.cz.
• Podstatné náležitosti: Kromě výše zmíněného by smlouva měla obsahovat sjednanou kupní cenu za praxi (vycházející např. z ocenění hodnoty ordinace), způsob a termín její úhrady, případné zádržné či splátky, dále ujednání o předání ordinace (datum a způsob předání, sepsání předávacího protokolu obsahujícího stavy přístrojů, seznam přebírané dokumentace atd.)epravo.cz. Doporučuje se také ošetřit si vzájemná prohlášení stran – např. prodávající prohlašuje, že na převáděném majetku neváznou zástavy či břemena (nebo je uvede a kupující o nich ví), že vůči zaměstnancům nemá nevyplacené mzdy apod., a kupující zase prohlašuje, že přebírá všechen známý inventář a dluhy. Tím se předchází sporům ohledně skrytých závazků. Formality vůči třetím stranám: Prodávající je povinen bez zbytečného odkladu oznámit svým věřitelům a dlužníkům, že závod (ordinaci) prodal a komuepravo.cz. Prakticky to znamená informovat všechny relevantní partnery – např. dodavatele materiálu, servis přístrojů, pronajímatele prostor (převod nájemní smlouvy), případně i pacienty, pokud to považuje za vhodné (zejm. informaci o změně provozovatele, aby věděli, kdo bude nově spravovat jejich zdravotní dokumentaci). Obvykle se sepíše i oznámení pro pacienty vyvěšené v ordinaci a na webu, že od určitého data přebírá ordinaci společnost XY s.r.o., aby v tom měli jasno i klienti.

3. Získání nového oprávnění k poskytování zdravotních služeb (registrace)

Aby mohla nová s.r.o. začít provozovat stomatologickou ordinaci, musí od příslušného krajského úřadu obdržet rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dříve se říkalo „registrace nestátního zdravotnického zařízení“). Toto oprávnění je nepřenosné – nelze ho převést ze stávajícího lékaře na s.r.o., musí být vydáno novézdravotnicke-pravo.cz. Postup je následující:

• Žádost o nové oprávnění: Nově založená s.r.o. podá na krajský úřad žádost o udělení oprávnění pro obor zdravotních služeb „stomatologie“ (resp. všeobecné zubní lékařství či jiná odbornost, kterou ordinace poskytuje) a pro konkrétní místo poskytování (adresu ordinace). Žádost se podává na standardizovaném formuláři dle zákona č. 372/2011 Sb. a musí obsahovat všechny předepsané přílohy. Mezi tyto přílohy typicky patří: doklad o odborné způsobilosti (diplom a licence odborného zástupce, event. i odborného zástupce pro další odbornosti, pokud by byly poskytovány), doklad o bezúhonnosti statutárního orgánu i odborného zástupce (výpisy z rejstříku trestů), čestná prohlášení, doklad o právním vztahu k prostorám ordinace (např. nájemní smlouva mezi původním lékařem a pronajímatelem může být nahrazena novou nájemní smlouvou s s.r.o. nebo cesí nájmu – tuto otázku je nutné vyřešit s majitelem prostor předem, ideálně souhlas s převodem nájmu, aby s.r.o. měla zajištěno užívání ordinace), souhlasné stanovisko hygienické stanice (KHS) k prostorám a vybavení – původní ordinace nepochybně měla schválený provozní řád a kolaudaci pro zdravotnické účely, ale s.r.o. možná bude muset předložit hygieně aktualizovaný provozní řád na své jméno a získat razítko, že prostory vyhovují, a dále třeba doklad o přístrojové technice, její revize apod. Krajský úřad může požadovat i pojištění odpovědnosti poskytovatele (pojistka musí být uzavřena, i když smlouva se může převést či nově uzavřít – prodávající i kupující by to měli probrat se svou pojišťovnou, zda je třeba pojistku změnitepravo.cz). Seznam požadovaných příloh zpravidla kraj poskytne nebo je uveden v zákoně či vyhlášce.
• Koordinace zániku a vzniku oprávnění: Klíčové je, aby došlo k plynulému navázání oprávnění. Původní lékař (OSVČ) musí požádat o zrušení svého oprávnění k datu, kdy hodlá ukončit činnost (typicky ke dni převodu praxe). Nový subjekt (s.r.o.) žádá o udělení nového oprávnění se stejným datem účinnosti, aby od následujícího dne mohl poskytovat služby. Krajský úřad by měl vydat dvě rozhodnutí: rozhodnutí o odnětí oprávnění původnímu poskytovateli a rozhodnutí o udělení oprávnění novému poskytovateli, přičemž v tom druhém rozhodnutí musí být uvedeno shodné místo provozování (adresa ordinace) jako měl původnívzp.cz a účinnost od následujícího dne po zániku původního. V praxi je vhodné komunikovat s krajským úřadem, aby tyto kroky načasoval synchronně. Často se to řeší tak, že původní lékař dá žádost o zrušení registrace k určitému datu a nový současně podá žádost o registraci k témuž datu; kraj to posoudí a vydá obě rozhodnutí naráz nebo v rychlém sledu.
• Zapojení odborného zástupce: Jak již bylo zmíněno, s.r.o. musí mít ustanoveného odborného zástupce. Součástí spisu pro kraj může být jmenovací akt (např. rozhodnutí jednatele s.r.o. o jmenování MUDr. XY odborným zástupcem pro danou odbornost). Odborný zástupce také obvykle podepisuje čestné prohlášení, že souhlasí se svým ustanovením. Krajský úřad ověří, že tato osoba splňuje požadavky (způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře, členství v ČSK, praxe atd.). Odborný zástupce bude následně uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění. Pozor: Pokud by odborný zástupce později ve funkci skončil, s.r.o. to musí do 10 dnů nahlásit a jmenovat novéhokhk.cz – tzn. tuto roli je nutné udržet obsazenou.
• Výsledné rozhodnutí: Jakmile krajský úřad vydá rozhodnutí o udělení oprávnění s.r.o., vzniká z nové s.r.o. poskytovatel zdravotních služeb (v oboru stomatologie). Toto oprávnění je zásadní, neboť teprve s ním může s.r.o. legálně poskytovat péči pacientům. Kopii rozhodnutí bude třeba předložit zdravotním pojišťovnám při jednání o nových smlouvách. Zároveň původní lékař k dohodnutému dni končí jako poskytovatel (jeho registrace zaniká). V důsledku toho přechází odpovědnost za zdravotnickou dokumentaci na nového poskytovatele – je vhodné o tom informovat pacienty, aby věděli, kdo nově odpovídá za vedení jejich karet.

4. Navázání smluv se zdravotními pojišťovnami

Provozovat ambulanci v ČR dlouhodobě nelze bez smluvních vztahů s veřejnými zdravotními pojišťovnami, pokud má ordinace poskytovat péči hrazenou z pojištění. Proto hned po získání nového oprávnění a účinnosti převodu závodu musí nový poskytovatel (s.r.o.) uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Cílem je, aby s.r.o. měla smlouvy ve stejném rozsahu, jaké měla původní OSVČ (tj. se stejnými pojišťovnami, pro stejný obor a místo poskytování). Naštěstí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění z roku 2015 zavedla mechanismus, který toto umožňuje bez výběrového řízení, pokud jsou splněny stanovené podmínkyvzp.czvzp.cz.

• Právní rámec: Podle § 17 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojišťovně kontraktační povinnost uzavřít smlouvu s novým poskytovatelem, pokud došlo k tzv. převodu všech majetkových práv původního poskytovatele na novéhovzp.cz. Prakticky jde právě o náš případ – převod ordinace formou koupě obchodního závodu při zániku původního a vzniku nového poskytovatele. Tento legislativní mechanismus je relativně nový (účinný od 1.9.2015) a často využívaný lékaři, kteří odcházejí z praxe nebo ji předávají nástupcivzp.czvzp.cz.
• Podmínky pro zachování smluv: Aby měla nová s.r.o. nárok na uzavření smluv ve stejném rozsahu, je nutné splnit všechny zákonné podmínky. Ty lze shrnout takto:
  1. Odnětí oprávnění původnímu poskytovateli (původní lékař – OSVČ – musí mít oficiálně zrušenou registraci k datu převodu)epravo.cz.
  2. Udělení oprávnění novému poskytovateli (s.r.o.) se stejným datem účinnosti, jaké bylo datum zániku původního oprávněníepravo.cz. Nové oprávnění musí být vydáno v návaznosti na odnětí původního, pro stejné místo a obor.
  3. Převod všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb ze starého poskytovatele na nového ke stejnému datu (to je právě uskutečnění účinnosti smlouvy o převodu závodu k témuž dni, kdy dojde ke změně oprávnění)epravo.cz. Jinak řečeno, nový subjekt musí převzít celou praxi, jak jsme rozebrali výše, a to k datu, kdy starý končí a nový začíná.
  4. Včasná žádost pojišťovně: Nový poskytovatel (s.r.o.) musí podat žádost o uzavření smlouvy příslušné zdravotní pojišťovně do 30 dnů od vydání svého oprávněníepravo.czvzp.cz. V praxi se doporučuje podat žádosti co nejdříve po obdržení rozhodnutí od kraje – ideálně okamžitě po datu převodu.
• Postup jednání s pojišťovnami: Jakmile máte v ruce rozhodnutí o udělení oprávnění pro s.r.o. a účinná smlouva o převodu závodu (resp. doklad o tom, že k určitému datu došlo k převodu – často se dokládá samotnou smlouvou či čestným prohlášením převodce i nabyvatele, že práva byla převedena), je třeba oslovit všechny zdravotní pojišťovny, s nimiž měla ordinace smlouvy. Každé pojišťovně se předkládá žádost podle § 17 odst. 8 zákona 48/1997 Sb. s požadavkem na navázání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu, jako měla dosavadní ordinace. K žádosti se přikládá kopie smlouvy o koupi závodu (nebo obdobného dokumentu)vzp.cz, kopie rozhodnutí o odnětí původnímu a udělení oprávnění novému poskytovatelivzp.cz, případně další dokumenty, které si pojišťovna vyžádá. VZP a ostatní pojišťovny pak přezkoumají, zda jsou podmínky splněny.
• Vznik smluvního vztahu: Pokud je vše v pořádku, pojišťovna má povinnost uzavřít smlouvu s novým poskytovatelem ve stejném rozsahu (tj. pro stejnou odbornost, kapacitu, lokalitu) jako s původním, a to nejpozději do 180 dnů od doručení žádostiepravo.czvzp.cz. V praxi snaha je, aby smlouvy navazovaly co nejdříve, ideálně bezprostředně. Pojišťovna nemůže odmítnout uzavřít smlouvu, leda by původní poskytovatel měl smlouvu vypovězenou nebo by nový nesplnil některou podmínkuvzp.czvzp.cz. Důležité: Po dobu, než je nová smlouva uzavřena, se na úhradu poskytnutých zdravotních služeb pohlíží tak, že pokračuje režim podle smlouvy původního poskytovatelevzp.cz. To znamená, že i když formálně starý poskytovatel skončil a nový ještě nemá podepsaný kontrakt, zdravotní pojišťovna uhradí péči poskytnutou v přechodném období jako by šlo o péči podle původní smlouvy (aby bylo zajištěno financování kontinuálně). Tento mechanismus chrání praxi před výpadkem příjmů.
• Kontinuita péče pro pacienty: Díky výše uvedenému postupu pacienti nepocítí změnu – jejich pojišťovna nadále hradí ošetření v dané ordinaci, pouze formálně se změní smluvní partner (místo původního lékaře bude v systému nová s.r.o.). Není třeba absolvovat výběrové řízení, které by jinak bylo nutné při převodu praxe mezi dvěma fyzickými osobami nebo při neúplném převodu závazkůvzp.cz. Celý proces převodu praxe byl nastaven tak, aby byla zachována dostupnost zdravotní péče pro pacienty v dané lokalitě.

5. Přechod zaměstnanců a pracovněprávní souvislosti

Stomatologická praxe má svého zaměstnance (či zaměstnance) – v našem případě zubního lékaře, který bude nadále odborným garantem, případně další personál (sestra, recepční apod.). Při prodeji závodu dochází podle zákoníku práce k tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z dosavadního zaměstnavatele na novéhoepravo.cz. Co to znamená:

• Automatický přechod pracovní smlouvy: Nový zaměstnavatel (s.r.o.) ze zákona vstupuje do právního postavení dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancůmepravo.cz. Všichni zaměstnanci ordinace se tak k datu převodu stávají zaměstnanci s.r.o., aniž by bylo nutné s nimi uzavírat nové pracovní smlouvy či je propouštět a znovu nabírat. Veškerá práva a povinnosti z jejich pracovních smluv, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr apod. pokračují beze změny, jen na straně zaměstnavatele vstoupí nová společnostepravo.cz. Tento princip chrání kontinuitu zaměstnaneckých vztahů a zajišťuje, že péče o pacienty nebude narušena odchodem personálu.
• Informování zaměstnanců: Prodávající lékař (dosavadní zaměstnavatel) má povinnost informovat zaměstnance o plánovaném přechodu. Podle zákoníku práce je třeba zaměstnance písemně informovat nejpozději 30 dní před účinností převoduepravo.cz. Tato informace by měla zahrnovat datum převodu, identitu nového zaměstnavatele (s.r.o.), právní důvod přechodu a zejména ujistění, že nedojde ke zhoršení jejich pracovních podmínek v důsledku převodu. Pokud u zaměstnavatele působí odbory, informují se i odboryepravo.cz. V malých ordinacích odborová organizace zpravidla není, takže stačí informovat přímo zaměstnance. V praxi se sepisuje dopis zaměstnancům, kde je vše vysvětleno.
• Práva zaměstnanců při přechodu: Zaměstnanci nemohou přechodu zabránit – nejde o změnu zaměstnavatele, kterou by museli odsouhlasit. Pokud však některý zaměstnanec nesouhlasí s přechodem k novému zaměstnavateli, zákoník práce mu dává možnost podat výpověď. V takovém případě pracovní poměr skončí nejpozději den před dnem převoduepravo.cz. Zaměstnanec tedy může odejít, ale nemůže blokovat samotný převod. Vzhledem k tomu, že v našem scénáři klíčový zaměstnanec (zubní lékař) naopak pokračuje a bude zastávat významnou roli odborného garanta, předpokládáme, že s podmínkami převodu souhlasil. Pro jistotu je vhodné se zaměstnancem uzavřít dodatek k pracovní smlouvě, pokud se mění některé formality (např. název zaměstnavatele) nebo pokud mu přibudou nové povinnosti související s funkcí odborného zástupce.
• Zachování pracovních podmínek: Nový zaměstnavatel (s.r.o.) přebírá zaměstnance se všemi jejich dosavadními právy (mzda, délka dovolené, benefity, uznaná praxe atd.). Nesmí dojít k diskriminaci ani k jednostrannému zhoršení podmínek jen kvůli převodu. Dokonce i případná kolektivní smlouva (pokud by existovala) přechází a zavazuje nového zaměstnavatele po určitou dobuepravo.cz. Nový zaměstnavatel může samozřejmě se souhlasem zaměstnanců dojednat změny, ale nesmí je vynucovat v souvislosti s převodem.
• Personální dokumentace: Personální spisy, záznamy o školeních, lékařské prohlídky zaměstnanců apod. by měly být předány novému zaměstnavateli. Totéž platí o případných závazcích vůči zaměstnancům (nevyčerpaná dovolená, nároky z přesčasů atd.) – tyto závazky přecházejí automaticky na s.r.o. a ta je musí splnit.
• Pojištění zaměstnavatele: S.r.o. se musí přihlásit jako nový zaměstnavatel u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven (vůči svým zaměstnancům), pokud ještě není registrována, a od data převodu odvádět za zaměstnance pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Fakticky, pokud je s.r.o. nově založená, provede tuto registraci k datu nástupu prvních zaměstnanců (což je den převodu). Tyto administrativní kroky jsou standardní při vzniku nového zaměstnavatele.

6. Další praktické kroky a doporučení

Kromě hlavních oblastí uvedených výše je vhodné nezapomenout na několik dalších kroků a rad:

• Ukončení činnosti původní OSVČ: Prodávající lékař po převedení praxe již nadále nevykonává danou lékařskou činnost jako poskytovatel. Měl by tedy vyřešit své závazky jako OSVČ – odhlásit se z registru poskytovatelů (to se stane rozhodnutím o odnětí oprávnění), případně ukončit živnostenské oprávnění, pokud nějaké související měl (poskytování zdravotních služeb není živnost, ale mohl mít např. vedlejší ekonomické činnosti). Dále je třeba podat daňové přiznání, ve kterém zahrne příjem z prodeje závodu. Tento příjem podléhá zdanění a u OSVČ i odvodům na zdravotní a sociální pojištění, což může významně snížit čistý výnos z prodeje (např. při ceně 2 mil. Kč odvedl OSVČ na dani 15 % a pojistném cca 730 tis. Kčlekarum.eulekarum.eu). S tím je dobré předem počítat a případně se poradit s daňovým poradcem. Naproti tomu převod praxe formou s.r.o. by do budoucna mohl být daňově výhodnější – pokud by se praxe prodávala jako podíl v s.r.o. držený přes 5 let, je takový prodej osvobozen od danělekarum.eu. To byl možná jeden z motivů, proč nový vlastník chtěl praxi převést na s.r.o.
• Účetnictví a oceňování: Při převodu obchodního závodu musí dojít k účetnímu vyřízení na obou stranách. Prodávající OSVČ provede k datu převodu uzavření daňové evidence nebo účetnictví té části, kterou prodává, a eviduje prodejní cenu jako příjem z prodeje podniku. Kupující s.r.o. si převedený majetek zaeviduje do svého účetnictví – na základě smlouvy provede tzv. převzetí jmění. Smlouva o koupi závodu často obsahuje soupis majetku a závazků s oceněním, který slouží jako podklad pro zaúčtování (případně se vyhotoví předávací protokol či účetní rozvaha ke dni převodu). Doporučuje se mít k dispozici znalecké ocenění nebo expertní odhad ceny praxe, což pomůže stanovit férovou kupní cenu a zároveň poslouží pro potřeby daní a účetnictví.
• Pojištění odpovědnosti: Jak již bylo zmíněno, je nutné pamatovat na profesní pojištění odpovědnosti poskytovatele. Prodávající by měl svou pojistku k datu převodu ukončit nebo upravit (pokud bude např. dál pracovat jen jako zaměstnanec někde jinde), a kupující s.r.o. musí mít platnou pojistnou smlouvu pokrývající škody z provozu zdravotnického zařízení. Některé pojišťovny mohou preferovat převedení pojistky na nový subjekt nebo uzavření zcela nové smlouvy – toto je vhodné prodiskutovat předem a případně zahrnout pojistku mezi převáděné smlouvy (s ujednáním o souhlasu pojišťovny).
• Registrace u profesních komor: Původní lékař pravděpodobně zůstane členem České stomatologické komory (ČSK) i po prodeji praxe, pokud bude dál klinicky pracovat či třeba předávat agendu. Nicméně nová s.r.o. jako poskytovatel musí ČSK nahlásit svého odborného zástupce a provozování zdravotnického zařízení. Obvykle se tyto informace k ČSK dostanou přes registr poskytovatelů, ale pro jistotu by odborný zástupce měl oznámit, že byl ustanoven v nové společnosti, aby Komora měla aktuální údaje (to je i podmínka členství – hlásit změny výkonu povolání).
• Změny smluv a oznámení partnerům: Kromě zdravotních pojišťoven je nutné upravit i další smluvní vztahy: například nájemní smlouva na ordinaci – ideálně se souhlasem pronajímatele převést na s.r.o. (může to být formou dodatku o změně nájemce, nebo uzavření nové nájemní smlouvy s s.r.o. ke stejnému datu a ukončení původní). Servisní smlouvy na zařízení v ordinaci (např. servis rentgenu, kompresoru) – oznámit změnu provozovatele, případně převést smlouvy. IT systémy a software (např. ordinanční software, licence) – ověřit licenční podmínky, zda přecházejí automaticky s prodejem závodu, nebo zda je nutný souhlas dodavatele software s převodem licence na novou firmu. Dodavatelé materiálu a služeb – rozeslat oznámení o změně fakturačních údajů (nové IČ s.r.o., DIČ, adresa) a případně uzavřít nové rámcové smlouvy na jméno s.r.o. tam, kde by původní smlouvy jakožto uzavřené s OSVČ zanikly. Většina těchto změn se dá zvládnout oznámením, neboť při prodeji závodu ze zákona dochází k přechodu závazkůepravo.cz, ale druhá strana smlouvy by měla být informována. Zejména u smluv obsahujících klauzuli o nutnosti souhlasu s převodem (tzv. change of control či zákaz postoupení smlouvy) je třeba takový souhlas vyžádat – např. u nájmu prostor bývá ve smlouvě, že převod závodu či změna nájemce podléhá souhlasu pronajímatele.
• Zajištění plynulého provozu: Doporučuje se naplánovat si předávací období, během kterého se prodávající a kupující dohodnou na vzájemné součinnosti. Např. prodávající lékař může první dny či týdny po převodu být přítomen v ordinaci, představit nového provozovatele pacientům, předat kontakty a know-how, pomoci s administrativou. Pokud původní lékař odchází do důchodu či jinam, je vhodné mít vše pečlivě zdokumentováno (předané karty pacientů, inventář, stav léků a materiálu, pokladní hotovost apod.). Pacienty je možné informovat dopisem nebo při návštěvě, že ordinace pokračuje pod novým provozovatelem a že např. došlo ke změně některých kontaktních údajů (IČO poskytovatele na účtenkách, eventuálně nový název kliniky, pokud se mění).
• Právní pomoc: Celý proces převodu lékařské praxe je poměrně komplikovaný, jelikož kombinuje prvky občanského, obchodního, pracovního i správního práva. Je proto na místě využít služeb právního zástupce, ideálně se specializací na zdravotnické právo. Takový odborník pomůže s přípravou smluv, komunikací s úřady a pojišťovnami i s řešením neočekávaných situací. Stejně tak je vhodné mít k ruce účetního a daňového poradce. Investice do odborného poradenství se vyplatí, neboť chybně provedený převod by mohl být právně neúčinný (např. špatně vymezená část závodu by mohla vést k tomu, že některé položky nepřejdou na nabyvatelearws.cz) nebo by mohl ohrozit smluvní vztahy s pojišťovnami.

Závěrem: Při dodržení výše popsaného postupu lze stomatologickou praxi úspěšně převést z OSVČ na s.r.o. tak, aby nový vlastník (společnost) mohl ihned navázat na činnost ordinace. Nová s.r.o. bude mít vlastní oprávnění k poskytování zdravotních služeb a díky převodu závodu a splnění zákonných podmínek získá smlouvy se zdravotními pojišťovnami ve stejném rozsahu jako měl původní lékařepravo.cz. Pacienti tak změnu prakticky nepocítí – nadále se mohou nechat ošetřovat ve stejné ordinaci, se stejným personálem a za úhradu ze svého zdravotního pojištění. Pro lékaře prodávajícího praxi znamená tento proces zhodnocení jeho celoživotní práce (odstupné za praxi), pro kupujícího představuje získání zavedené ordinace bez nutnosti budovat vše od nuly. Důležité je vše časově sladit (ideálně k začátku měsíce) a zahájit přípravy s dostatečným předstihemvzp.cz. S pečlivým plánováním a odbornou asistencí se převod lékařské praxe stává administrativně zvládnutelným procesem a umožňuje kontinuitu zdravotní péče v souladu s platnými právními předpisy.

Použité zdroje: Citace v textu odkazují na relevantní legislativní ustanovení a odborné články (např. server Epravo.cz, metodické pokyny VZP ČR, specializované právní portály), které detailně popisují problematiku převodu lékařských praxí. Tyto zdroje potvrzují uvedené informace a mohou posloužit k dalšímu studiu pro zájemce o tuto problematikuzdravotnicke-pravo.czepravo.cz aj. Doufáme, že tento přehledný postup krok za krokem pomůže lékařům i investorům úspěšně realizovat převod stomatologické ordinace se všemi náležitostmi.

Úvod: Tento článek poskytuje podrobný návod pro lékaře v České republice, kteří chtějí založit společnost s ručením omezeným (s.r.o.) za účelem provozování vlastní ordinace (nestátního zdravotnického zařízení). Popíšeme klíčové právní požadavky, specifika podnikání v zdravotnictví a krok za krokem projdeme celý proces – od založení firmy a zápisu do obchodního rejstříku až po získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nechybí ani přehled potřebných dokumentů, orientační časová osa s náklady a tipy pro marketing a úspěšné zahájení provozu ordinace. (Klíčová slova: založení s.r.o. pro ordinaci, zdravotnické zařízení s.r.o., jak otevřít ordinaci, nestátní zdravotnické zařízení podnikání).

Přehled právních požadavků na založení s.r.o. pro ordinaci

Založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) je prvním krokem k vlastní ordinaci. S.r.o. může založit jediný zakladatel (fyzická osoba či právnická osoba) nebo více společníků. Výhodou oproti podnikání jako fyzická osoba (OSVČ) je omezení rizika – společníci ručí za dluhy společnosti pouze omezeně, do výše nesplaceného základního kapitálu, zatímco OSVČ ručí celým svým majetkem. Dalším benefitem s.r.o. je snadnější převod ordinace na jiného majitele v budoucnu – stačí když prodáte podíl ve společnosti, čímž se na nového vlastníka převedou i povolení k poskytování zdravotních služeb a smlouvy s pojišťovnami (u OSVČ nelze převést přímo, je nutné nové řízení). Na druhou stranu je založení s.r.o. administrativně náročnější a společnost musí vést účetnictví, zatímco lékař OSVČ si zpravidla vystačí s daňovou evidencí.

Minimální kapitál a založení společnosti: Základní kapitál s.r.o. může být již od 1 Kč, avšak prakticky se doporučuje vložit vyšší částku (např. 100 000 Kč), aby firma nepůsobila nedůvěryhodně a nebyla podkapitalizovaná. S.r.o. se zakládá sepsáním zakladatelské listiny (při jediném společníkovi) nebo společenské smlouvy (při více společnících) formou notářského zápisu. Ideálně když zvolíme jedinečný název společnosti a sídlo a určit jednatele (statutární orgán). Notář vyhotoví zakladatelský dokument a často může zajistit i zápis společnosti do obchodního rejstříku (OR) elektronicky. Podání návrhu na zápis do OR standardně podléhá soudnímu poplatku 2 700 Kč, avšak tzv. jednoduché s.r.o. splňující jen zákonné minimum náležitostí bude od poplatku osvobozeno. Notářské a správní poplatky na založení společnosti se v jednoduchém případě pohybují kolem 6 000 Kč bez DPH. V praxi však počítatejme s administrativními náklady zhruba 10–20 tisíc Kč (včetně notáře, poplatků, případně právní pomoci).

Živnostenské oprávnění: Samotná lékařská činnost není živností, takže k výkonu povolání lékaře nepotřebujete klasické živnostenské oprávnění – poskytování zdravotních služeb se řídí zvláštním zákonem. Při zakládání s.r.o. proto jako předmět podnikání společnosti uvedete “poskytování zdravotních služeb” (případně konkrétní obor, např. ambulantní zdravotní péče v oboru všeobecné praktické lékařství apod.). Není nutné ohlašovat tuto činnost na živnostenském úřadě. Pozor: Pokud vaše s.r.o. provozuje i další doplňkové činnosti, které přímo nesouvisejí se zdravotními službami (například prodává zdravotnické pomůcky, pořádá školení pro kolegy nebo poskytuje kosmetické služby), musíte tyto činnosti ohlásit jako volné živnosti na živnostenském úřadě, protože spadají pod živnostenský zákon. Tyto doplňkové obory podnikání lze do společnosti přidat i dodatečně.

Další povinné registrace: Po zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku získáte IČO (identifikační číslo osoby) a společnost musí provést několik zákonných registrací. Patří sem zejména registrace k daním na finančním úřadě, registrace společnosti jako plátce sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance (pokud budete mít zaměstnance) a oznámení příslušné zdravotní pojišťovně o zahájení činnosti. Tyto administrativní úkony se neliší od postupů platných pro jiné firmy – pro s.r.o. provozovanou lékařem neplatí v tomto ohledu žádné výjimky. Je také nutné zapsání skutečného majitele firmy do evidence skutečných majitelů.

Specifika podnikání nestátního zdravotnického zařízení (ordinace)

Provozování nestátního zdravotnického zařízení (ordinace) podléhá zvláštním předpisům a požadavkům, které běžné podnikání přesahují. Každý poskytovatel zdravotních služeb musí splnit podmínky stanovené zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Níže uvádíme hlavní specifika, na která se lékař při zakládání ordinace formou s.r.o. musí zaměřit:

• Odborná způsobilost a členství v komoře: Lékař plánující otevřít ordinaci musí mít příslušné vzdělání a praxi – typicky ukončené specializační vzdělávání (atestaci) v oboru, ve kterém chce poskytovat péči. Dále Česká lékařská komora (ČLK) vyžaduje, aby lékař před zahájením soukromé praxe získal licenci ČLK k výkonu soukromé lékařské praxe v daném oboru. Tuto licenci komora vydává atestovaným lékařům na základě Licenčního řádu ČLK a jedná se o interní stavovský požadavek podmiňující otevření ordinace. V praxi splňuje podmínky pro udělení této licence každý atestovaný lékař, jde tedy spíše o administrativní krok. Pokud s.r.o. zakládá někdo, kdo sám nemá odbornou způsobilost (např. investor, manžel/ka lékaře apod.), zákon ukládá povinnost ustanovit odborného zástupce – tj. kvalifikovaného lékaře, který garantuje odborné vedení zdravotnického zařízení. Odborný zástupce musí splňovat stejné požadavky (odborné, bezúhonnost, zdravotní způsobilost) jako by byl poskytovatelem sám.
• Registrace poskytovatele zdravotních služeb: Aby ordinace mohla legálně zahájit činnost, musí s.r.o. (jako poskytovatel) získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro daný obor a místo poskytování. Toto oprávnění vydává místně příslušný krajský úřad (odbor zdravotnictví) na základě podané žádosti a splnění všech podmínek. Pro ordinace v Praze plní tuto funkci Magistrát hl. m. Prahy. Ministerstvo zdravotnictví se přímo zapojuje pouze ve specifických případech – např. vydává souhlas u zařízení poskytujících lázeňskou péči nebo rozhoduje u velmi specializovaných center. Pro běžnou ambulantní praxi však veškerou agendu řeší krajský úřad.
• Hygienické požadavky a kolaudace prostor: Zdravotní služby smíte poskytovat pouze v prostorách, které splní přísné hygienické normy a které stavební úřad zkolauduje pro zdravotnické účely. Provozovatel musí zajistit vhodnou ordinaci, tedy budovu či místnost, již úřad klasifikuje jako nebytový prostor určený k zdravotnickému provozu. Pokud se rozhodnete přestavět byt nebo jiný prostor na ordinaci, musíte si předem vyžádat rozhodnutí stavebního úřadu o změně užívání a kolaudaci pro zdravotnický provoz. Dále musíte zpracovat provozní řád ordinace a nechat si jej schválit krajskou hygienickou stanicí (KHS).
• Provozní řád je dokument popisující provoz, hygienu, nakládání s odpady, úklid, dezinfekci, provozní dobu apod. Před schválením provozního řádu provádí hygiena kontrolu prostor – doporučuje se domluvit si prohlídku předem, abyste měli jistotu, že ordinace splňuje všechny hygienické požadavky. Hygienická stanice posuzuje například větrání, osvětlení, povrchy, zázemí pro personál, likvidaci infekčního materiálu apod. Krajská hygienická stanice obvykle schválí provozní řád během 1–2 měsíců, proto do plánování započítejte tento časový rámec.
• Technické a věcné vybavení ordinace: Pro každý typ zdravotnického zařízení existují vyhláškou stanovené minimální požadavky na přístrojové a věcné vybavení. Například ordinace praktického lékaře musí mít určité základní přístroje, nástroje a zdravotnické pomůcky; specializovaná ambulance musí mít vybavení dle svého oboru. Obecné požadavky stanoví vyhláška č. 92/2012 Sb. a její přílohy pro jednotlivé typy péče. Poskytovatel při žádosti krajskému úřadu dokládá prohlášení o věcném a technickém vybavení, že ordinace tyto minimální požadavky splňuje. K žádosti přiložíte seznam zdravotnických a dalších odborných pracovníků, kteří budou v ordinaci působit, a prohlášení, že zajistíte personální podmínky odpovídající typu poskytované zdravotní péče. Krajský úřad nevyžaduje, abyste k žádosti fyzicky přikládali diplomy zaměstnanců – postačí seznam pracovníků. Poskytovatel však musí být připraven kvalifikaci doložit při případné kontrole.
• Bezúhonnost a zdravotní způsobilost: Poskytovatelem zdravotních služeb (ani odborným zástupcem) nesmí být osoba trestaná za úmyslné trestné činy – vyžaduje se prokázání bezúhonnosti výpisem z Rejstříku trestů (ne starším než 90 dnů). Dále musí lékař doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání – obvykle formou lékařského posudku od závodního (pracovního) lékaře, taktéž ne staršího 90 dnů. Tyto dokumenty se přikládají k žádosti o oprávnění. Bezúhonnost členů statutárního orgánu s.r.o. je zákonnou podmínkou pro udělení oprávnění právnické osobě.
• Pojištění odpovědnosti: Každý poskytovatel zdravotních služeb musí mít uzavřeno pojištění profesní odpovědnosti (pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou při poskytování zdravotní péče). Toto pojištění však nemusí být předloženo při žádosti o registraci; postačí, když bude sjednáno před zahájením provozu ordinace. Je tedy nutné na pojištění nezapomenout a mít smlouvu připravenou nejpozději v den, kdy ordinaci otevíráte pro pacienty. Pojišťovny nabízí lékařské pojištění odpovědnosti v různých balíčcích – orientačně stojí jednotky až nižší desítky tisíc ročně v závislosti na oboru a rozsahu krytí.
• Další zvláštní povolení: Podle charakteru poskytovaných služeb mohou být nutná další povolení. Například pokud v ordinaci provozujete rentgenové zařízení (RTG) či jiný zdroj ionizujícího záření, musíte si podle zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) vyžádat povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Tento doklad pak předkládáte krajskému úřadu při registraci – bez něj nemůžete získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Podobně, pokud v ordinaci zajišťujete například transfuzní služby nebo lékárenskou péči, musíte si obstarat zvláštní schválení podle příslušných zákonů. Pro běžnou ambulanci praktického lékaře či specialisty však tyto situace typicky nenastanou.

Postup krok za krokem k otevření ordinace (zdravotnického zařízení s.r.o.)

Nyní se dostáváme k praktickému postupu. Předpokládáme, že lékař má potřebnou odbornou kvalifikaci a licenci ČLK, a že s.r.o. zakládá za účelem provozu ordinace. Celý proces lze rozdělit do tří hlavních fází – založení společnosti, získání zdravotnické registrace a případně navázání smluv s pojišťovnami. Níže uvádíme jednotlivé kroky

Tři hlavní etapy otevření ordinace: založení společnosti, získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a zasmluvnění s pojišťovnami.

1. Založení s.r.o. a zápis do obchodního rejstříku: Nejprve založte vaši společnost s ručením omezeným. Připravte si název, sídlo a společníky/jednatele, sepište zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu u notáře a splňte vkladovou povinnost (složení základního kapitálu, i kdyby jen symbolického). Notář po úhradě poplatků podá elektronicky návrh na zápis do obchodního rejstříku. V řádu dnů bude s.r.o. zapsána a obdrží IČO. Tím vznikne právnická osoba, která se stane poskytovatelem zdravotních služeb. Tip: Jako předmět podnikání uveďte „poskytování zdravotních služeb“ (případně více předmětů, pokud hodláte mít širší záběr). Zápis s.r.o. dnes může proběhnout zcela online přes internet (díky e-podpisu lékaře), případně klasicky osobně. Během tohoto kroku také ohlašte případné vedlejší živnosti (pokud budete mít například prodej doplňků atd.) na živnostenském úřadě.
2. Zajištění prostor pro ordinaci a schválení provozního řádu: Ještě před podáním žádosti o registraci zdravotnického zařízení musíte mít připravenou ordinaci po materiální stránce. To zahrnuje nalezení vhodných prostor a právní zajištění jejich užívání (vlastní kupní smlouva nebo nájemní smlouva – tu budete dokládat). Ujistěte se, že prostory mají nebo získají kolaudační souhlas pro zdravotnické účely (případně řešit se stavebním úřadem). Současně vybavte ordinaci potřebným nábytkem a zdravotnickým vybavením podle požadavků pro váš obor (viz technické a věcné vybavení výše). Následně vypracujte provozní řád ordinace a podejte žádost o jeho schválení na krajské hygienické stanici. KHS bude chtít doložit dokumentaci k prostorám (dispoziční řešení ordinace, výměry místností, způsob úklidu, nakládání s odpady atd.) a může provést místní šetření. Po splnění připomínek hygiena vydá souhlasné stanovisko s provozním řádem (tj. schválí provozní řád). Tento krok může trvat několik týdnů až měsíc či dva – záleží na připravenosti prostor a rychlosti hygieny. Poznámka: Pokud přebíráte prostory po jiné ordinaci, která již byla zkolaudována a měla schválený provozní řád, je situace jednodušší (prostory často vyhovují a hygienické povolení se řeší formálněji).
   • Podání žádosti o oprávnění k poskytování zdravotních služeb: Jakmile máte existující s.r.o., vhodné prostory a schválený provozní řád, můžete podat žádost na krajský úřad o vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb (registraci zdravotnického zařízení). Formuláře žádosti pro právnickou osobu jsou ke stažení na webu příslušného krajského úřadu. K žádosti se přikládá řada dokumentů (viz další sekce přehled dokumentů). Mezi nejdůležitější patří: doklady o odborné způsobilosti vás (či odborného zástupce) – diplom, atestace, licence ČLK; výpis z rejstříku trestů a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti (obojí ne starší 3 měsíců); rozhodnutí hygieny o schválení provozního řádu; doklad o právu užívat prostory (nájemní smlouva či list vlastnictví); prohlášení o materiálním a technickém vybavení ordinace; seznam zdravotnických a odborných pracovníků. Krajský úřad přijetí žádosti zpoplatňuje správním poplatkem 1 000 Kč. Úřad má na posouzení žádosti lhůtu (typicky do 60 dnů). V praxi kolem 1–2 měsíců obdržíte rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (pokud jsou všechny podmínky splněny). Po právní moci tohoto rozhodnutí je vaše s.r.o. oficiálně registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb v daném oboru a můžete zahájit lékařskou praxi.
3. (Volitelné) Výběrové řízení a smlouvy s pojišťovnami: Pokud chcete poskytovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (tj. aby vaše ordinace měla smlouvy se zdravotními pojišťovnami a mohla ošetřovat pacienty na pojišťovnu), je nutné absolvovat další krok. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se uzavírání nových smluv řídí výběrovým řízením. Podáte na krajský úřad návrh na vyhlášení výběrového řízení pro váš obor a oblast. Krajský úřad vyvěsí oznámení a následně proběhne jednání výběrové komise, kde zástupci všech zdravotních pojišťoven hlasují o přijetí či nepřijetí nového poskytovatele do sítě. Do výběrového řízení se mohou případně přihlásit i jiní zájemci (např. konkurenční ordinace v okolí), komise posuzuje potřebu dané péče v regionu. Pokud ve výběrovém řízení uspějete, nic ještě pojišťovny nezavazuje k uzavření smlouvy – výsledek má doporučující charakter. V praxi však po kladném výsledku většina pojišťoven smlouvu uzavře.
   • Uzavření smluv: Po úspěšném výběrovém řízení oslovte jednotlivé zdravotní pojišťovny a uzavřete s nimi smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Jako první vždy jednat s VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) – jednak je největší, jednak právě VZP přiděluje vašemu zařízení důležitá identifikační čísla (IČZ – identifikační číslo zařízení a IČP – identifikační číslo pracoviště). S těmito kódy vás pak ostatní pojišťovny zaregistrují ve svých systémech. Celý proces od vyhlášení řízení po podpis smluv trvá cca 3 měsíce. Pokud by některá pojišťovna nepřistoupila na uzavření smlouvy, je možné o smlouvě dále jednat individuálně. Poznámka: Někteří odborníci poukazují, že pojišťovny někdy preferují nové smlouvy spíše s lékaři OSVČ než s novými s.r.o.. Není to pravidlo, ale pokud by byl problém získat smlouvu jako nové s.r.o., jednou z cest je například koupit již zavedenou praxi (s.r.o. nebo obchodní závod OSVČ) i s jejími smlouvami – takové řešení je však finančně náročné a mimo rámec tohoto návodu.
4. Zahájení provozu ordinace: Máte-li vyřízeny všechny výše uvedené kroky – existující společnost, schválené prostory, vydanou registraci od kraje a případně uzavřené smlouvy s pojišťovnami – můžete oficiálně otevřít ordinaci pro pacienty. Nezapomeňte informovat ČLK o zahájení výkonu praxe a splnit případné další ohlašovací povinnosti (např. vůči ÚZIS – Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který vede Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb). Před prvním pacientem zkontrolujte, že máte funkční veškeré vybavení, zajištěn potřebný zdravotnický materiál, vytvořený systém zdravotnické dokumentace (papírové kartotéky nebo lépe lékařský software), napojené potřebné IT systémy (např. eRecept, případně eNeschopenka atd.) a že ordinace odpovídá schválenému provoznímu řádu včetně hygienických standardů.

Přehled potřebných dokumentů k registraci ordinace

Zde uvádíme souhrn dokumentů, které jsou typicky požadovány k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro s.r.o. (právnickou osobu) provozující ordinaci:

• Žádost o udělení oprávnění – vyplněný formulář příslušného krajského úřadu (pro právnickou osobu). Formulář obvykle obsahuje základní údaje o poskytovateli (s.r.o.), oboru a místu poskytované péče, personálním zajištění atd.
• Doklady o odborné způsobilosti: Kopie diplomu o vysokoškolském vzdělání lékaře a doklad o získání specializované způsobilosti (atestace). Dále licence ČLK k výkonu soukromé praxe v daném oboru (dokládá splnění stavovských podmínek). U nelékařských pracovníků obdobně doklady o vzdělání (např. diplom zdravotní sestry atd., pokud jsou součástí personálu).
• Doklad o bezúhonnosti: Výpis z Rejstříku trestů žadatele (resp. všech členů statutárního orgánu s.r.o. a odborného zástupce) ne starší než 90 dnů. U cizinců mohou být vyžádány i obdobné doklady ze zahraničí. (Pozn.: Některé kraje si mohou obstarat výpis z RT z české evidence samy elektronicky, ale je vhodné jej raději dodat.)
• Doklad o zdravotní způsobilosti: Aktuální lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání (vydaný lékařem pracovně-lékařských služeb) pro žadatele a případně odborného zástupce, opět ne starší 90 dnů.
• Doklad o členství v ČLK: Potvrzení, že lékař (žadatel nebo odborný zástupce) je členem České lékařské komory, pokud to neplyne přímo z licence. (Členství v ČLK je ze zákona povinné pro výkon lékařského povolání, takže se obvykle předpokládá automaticky.)
• Rozhodnutí o schválení provozního řádu – dokument vydaný krajskou hygienickou stanicí, kterým KHS schvaluje vámi předložený provozní řád ordinace. Bez tohoto schválení krajský úřad registraci nevydá.
• Doklad o právu užívat prostory: Např. nájemní smlouva na ordinaci nebo výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnické právo, případně smlouva o výpůjčce apod. Musí být zřejmé, že žadatel (poskytovatel) má k prostoru právní titul a že prostory jsou určeny k poskytování zdravotních služeb.
• Prohlášení o věcném a technickém vybavení: Podepsané prohlášení žadatele, že zdravotnické zařízení (ordinace) je pro poskytování služeb materiálně a technicky vybaveno v souladu s požadavky daného oboru. Některé krajské úřady mají pro toto prohlášení vlastní formulář či kolonku v žádosti.
• Seznam zdravotnických pracovníků: Seznam lékařů, sester a případně dalších odborných pracovníků, kteří budou v ordinaci pracovat, včetně jejich jmen, pozic a úvazků. Není třeba přikládat jejich diplomy či licence (krajský úřad je typicky nevyžaduje předem), ale je třeba splňovat požadavky na minimální personální zabezpečení dané vyhláškou. Seznam slouží pro kontrolu, že personální obsazení odpovídá typu zdravotní péče.
• Prohlášení žadatele: Čestné prohlášení žadatele (poskytovatele), že splňuje podmínky podle § 17 zákona o zdravotních službách a že na jeho straně neexistují překážky k udělení oprávnění (např. že mu v minulosti nebylo odňato oprávnění, není v insolvenci apod.). Typicky formulář kraje.
• Doklady k odbornému zástupci (pokud je ustanoven): Pokud poskytovatel nemá sám odbornou způsobilost, dokládají se navíc dokumenty pro odborného zástupce – jeho prohlášení, že funkci přijímá, jeho diplom a osvědčení o atestaci, výpis z trestního rejstříku, lékařský posudek a doklad o vztahu k poskytovateli (např. pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce).
• Doklad o úhradě poplatku: Potvrzení o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za podání žádosti (např. ústřižek složenky či výpis z účtu, pokud kraj vyžaduje doložit).
• (Nepovinně při žádosti) Smlouva o pojištění odpovědnosti: Jak zmíněno, pojistka profesní odpovědnosti se dokládá až při kontrole zahájení provozu, nikoli nutně při žádosti. Některé kraje mohou chtít vidět alespoň rámcovou pojistnou smlouvu, ale většinou stačí čestné prohlášení s.r.o., že bude pojištěna v souladu se zákonem.

Každý krajský úřad může mít drobné odlišnosti v požadovaných přílohách či formulářích. Vždy je vhodné před podáním žádosti navštívit webové stránky příslušného kraje, kde často bývá přesný seznam příloh a vzory prohlášení ke stažení. Tím předejdete neúplnosti žádosti a zbytečným prodlevám.

Orientační časová osa a náklady na otevření ordinace

Založení ordinace formou s.r.o. je proces sestávající z několika fází. Níže uvádíme orientační časový harmonogram a náklady spojené s jednotlivými kroky:

• Založení s.r.o.: Délka: cca 2–4 týdny (včetně notářských úkonů a zápisu do obchodního rejstříku). Náklady: notář cca 2–5 tis. Kč, soudní poplatek 2 700 Kč, správní poplatky a další výdaje kolem 3–5 tis. Kč. Celkem obvykle 6–10 tis. Kč bez DPH v jednoduchém případě, při složitějším zakladatelském jednání až 10–20 tis. Kč. Základní kapitál lze vložit symbolický (1 Kč či několik stokorun), ten však není nákladem (je to vklad, se kterým společnost disponuje).
• Hygiena a příprava prostor: Délka: 1–2 měsíce (zajištění kolaudace prostor, vybavení ordinace, vypracování a schválení provozního řádu na KHS). Náklady: velmi proměnlivé – záleží na stavu a vybavenosti prostor. Stavební úpravy a zařízení ordinace mohou stát od desítek tisíc (u jednoduché praxe v již vybaveném prostoru) po statisíce Kč (např. nákup nových přístrojů, kompletní rekonstrukce prostor apod.). Samotné schválení provozního řádu hygienou obvykle není zpoplatněno (platí se jen poplatek 1 000 Kč následně kraji za licenci). Počítejte také s kaucí či provizí u pronájmu, pokud nejste vlastníkem prostor. V této fázi může vzniknout i náklad na konzultaci s odborníky (např. hygienik, projektant pro stavební úpravy).
• Žádost a udělení oprávnění (registrace): Délka: obvykle 1–2 měsíce (běží od podání žádosti na krajský úřad po obdržení rozhodnutí). Někdy může řízení trvat až 3 měsíce, zejména pokud úřad vyžaduje doplnění podkladů. Náklady: správní poplatek 1 000 Kč za vydání rozhodnutí. Další finanční náklady v této fázi již nebývají vysoké – může jít o drobnosti jako ověření podpisů na prohlášeních, kolky za výpisy z rejstříků (výpis RT za 100 Kč apod.). Pokud je potřeba povolení SÚJB pro rentgen, správní poplatek za toto povolení činí několik tisíc Kč (např. 2 000 Kč dle atomového zákona).
• Výběrové řízení a smlouvy s pojišťovnami: Délka: cca 3 měsíce navíc (výběrové řízení vyhlášené krajem, jednání komise a následné podpisy smluv). Tento krok může probíhat paralelně s dokončováním ordinace, ale zpravidla jej můžete zahájit až po získání registrace. Náklady: administrativní poplatek se obvykle neplatí žádný (návrh na výběrové řízení není zpoplatněn). Mohou však vzniknout náklady nepřímé – např. zpracování podnikatelského záměru pro výběrovou komisi (pokud je požadován, měl by popsat váš záměr, cílovou skupinu pacientů, vybavení apod.). Případně náklady na právní pomoc při vyjednávání smluv. Samotné uzavření smluv s pojišťovnami finanční náklad nemá. Je však třeba počítat s tím, že první měsíce provozu budete možná hradit provoz ordinace z vlastních zdrojů, než začnou chodit úhrady od pojišťoven.
• Celkově časově: Jednodušší případy (např. převzetí hotové ordinace, menší obor bez složitých zařízení) se dají zvládnout za cca 3 měsíce, složitější případy mohou trvat až 6 měsíců i déle. Doporučujeme tedy začít s dostatečným předstihem a počítat s rezervou času pro nečekané zdržení (úřady, dodávky vybavení, stavební práce atd.).
• Celkově finančně: Kromě výše zmíněných nákladů (řádově desítky tisíc na založení firmy a základní poplatky) bude největší položkou vybavení ordinace a případně rekonstrukce prostor. Např. základní vybavení praktické ordinace (nábytek, vyšetřovací lůžko, tlakomer, počítač atd.) může vyjít na nižší stovky tisíc Kč, u specializovaných ambulancí (zubařské křeslo, ultrazvuk, endoskop apod.) to mohou být i milionové investice. Pokud pořizujete větší přístroje, zvažte leasing nebo úvěr. Nezapomeňte také na rezervu na provoz v prvních měsících – na nájem, energie, mzdy personálu (zdravotní sestry), spotřební materiál, než se ordinace dostane do zisku. Pro hrubou orientaci si sestavte podnikatelský plán zahrnující všechny předpokládané výdaje a očekávané příjmy.

Doporučení k marketingu a zahájení provozu ordinace

Otevřením ordinace a získáním všech povolení práce nekončí – nyní je potřeba rozběhnout samotný provoz a získat pacienty. Níže uvádíme několik tipů, jak úspěšně nastartovat podnikání vaší ordinace:

• Viditelnost a propagace: Dejte o sobě vědět. Základem je zřídit přehledné webové stránky ordinace s informacemi o poskytovaných službách, ordinačních hodinách, kontaktech a ideálně i možností online objednání. Optimalizujte web pro vyhledávače (SEO) – např. použijte klíčová slova jako praktický lékař + vaše lokalita, zubní ordinace + město apod., aby vás pacienti snadno našli. Vložte ordinaci do Google Maps a dalších mapových služeb, aby se objevovala při lokálním hledání lékařů. Zvažte také zápis do online zdravotnických katalogů a seznamů lékařů. Mnoho pacientů dnes hledá doktora online, proto je digitální prezentace klíčová.
• Spolupráce a doporučení: Zejména na začátku pomůže síťovat se v místní komunitě. Pokud jste praktický lékař, informujte místní specialisty a nemocnice o otevření nové ordinace – mohou k vám posílat pacienty. A naopak, specialisté by měli navázat kontakty s praktickými lékaři v okolí, aby o vás věděli a doporučovali vás svým pacientům (např. nový kardiolog v regionu by měl dát vědět praktikům, že přijímá pacienty). Osobní setkání nebo rozeslání informačního dopisu/e-mailu s představením ordinace mohou být efektivní. Dbejte na dobré vztahy s kolegy – reference v lékařské komunitě jsou velmi cenné.
• Kontrakty se zdravotními pojišťovnami vs. přímá platba: Pokud se vám podařilo získat smlouvy s pojišťovnami, budete mít výhodu, že k vám mohou chodit i pacienti, kteří hledají lékaře na pojišťovnu – to obvykle významně zvyšuje poptávku. Dejte najevo na webu i na dveřích ordinace, s jakými pojišťovnami máte smlouvu. Jestliže provozujete ordinaci na přímou úhradu (cash-only, bez pojišťoven), zaměřte marketing na benefity, které nabízíte – např. kratší objednací lhůty, nadstandardní péči, specializované zákroky či individuální přístup. Vysvětlete pacientům, proč si mají vybrat právě vás i za cenu, že si péči uhradí sami.
• Kvalita péče a zákaznický přístup: Nejlepší marketing je spokojený pacient. Po otevření ordinace se soustřeďte na vysokou úroveň poskytované péče a vstřícný přístup. Dodržujte objednací časy, komunikujte srozumitelně s pacienty, investujte do příjemného prostředí čekárny. První pacienti jsou kritičtí – jejich pozitivní či negativní zkušenost se rychle rozšíří (osobně i prostřednictvím online recenzí). Požádejte spokojené pacienty, aby vás případně doporučili dál nebo napsali hodnocení na internet. Budování dobré pověsti je dlouhodobý proces, ale má zásadní vliv na udržení a růst klientely.
• Reklama a další kanály: Kromě webu můžete využít i sociální sítě (Facebook stránka ordinace pro komunikaci aktualit, Instagram u zubních či estetických klinik apod.), lokální tisk a média (článek nebo oznámení v místních novinách o nové ordinaci), případně cílenou reklamu (letáky do schránek v okolí s představením ordinace, plakát v lékárně či zdravotnických potřebách). Vše však dělejte citlivě a v souladu s etickými pravidly – například přímá agresivní reklama ve zdravotnictví není obvyklá, spíše informativní přístup a budování odborné autority.

Shrnutí: Založení s.r.o. pro ordinaci a její uvedení do provozu je komplexní proces, který vyžaduje splnění řady právních požadavků a nemalé úsilí. S dobrým plánováním a přípravou však můžete úspěšně rozjet vlastní lékařskou praxi. Vždy si ověřte aktuální informace na webech úřadů (krajského úřadu, ČLK apod.) a neváhejte využít konzultace odborníků – ať už právníka pro smlouvy, účetního pro finance, nebo zkušeného kolegy lékaře, který si již soukromou praxí prošel. Přejeme hodně úspěchů při zahájení podnikání v nestátním zdravotnickém zařízení a mnoho spokojených pacientů!

Zdroje: Relevantní zákony a předpisy (zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách; zákon o obchodních korporacích; vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na vybavení; stavovské předpisy ČLK aj.),

A nebo využijte služeb ordinacinaklic.cz a my Vám ordinaci na klíč otevřeme.

Doufám, že vám tento návod pomůže bezpečně se zorientovat na cestě k otevření vlastní ordinace.

PhDr. David Španiel, MBA

Legislativní rámec a obecné požadavky

Prostory, ve kterých má být provozována ordinace (nestátní zdravotnické zařízení), musí splňovat celou řadu legislativních a hygienických požadavků. Základ vychází ze zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.), podle něhož musí mít zdravotnické zařízení odpovídající věcné a technické vybavení a splňovat stanovené stavebně-technické a provozní podmínky​zakonyprolidi.cz. Konkrétní minimální požadavky na prostory (dispozice ordinace) a vybavení stanovuje prováděcí vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení​khsstc.cz. Důležité jsou také předpisy z oblasti veřejného zdraví – zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.) a navazující vyhláška č. 306/2012 Sb. upravující hygienické podmínky provozu zdravotnických zařízení​​. Tyto předpisy společně určují, jak má být ordinace stavebně řešena a vybavena, aby byla zajištěna bezpečnost pacientů i personálu a byla hygienicky nezávadná.

Souhrn klíčových legislativních předpisů, které je nutné zohlednit při výběru a zřízení ordinace:

• Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách: definuje pojmy (např. zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb​) a ukládá poskytovateli povinnost zajistit, aby prostory a vybavení odpovídaly druhu poskytované péče. Ustanovení zákona také zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví vydat prováděcí předpis k upřesnění požadavků na zařízení a vybavení ordinace​.
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: stanoví hygienické povinnosti poskytovatele zdravotních služeb. Poskytovatel musí zavést opatření k předcházení vzniku a šíření infekcí a tyto postupy popsat v provozním řádu zařízení​. Návrh provozního řádu (a jakékoli jeho změny) schvaluje krajská hygienická stanice jako orgán ochrany veřejného zdraví​. Tento zákon tedy zajišťuje, že provoz ordinace bude z hygienického hlediska bezpečný (úklid, dezinfekce, nakládání s odpady, prevence infekcí apod.).
• Stavební zákon a související předpisy (např. vyhlášky o technických požadavcích staveb): z pohledu stavebního práva se na ordinaci pohlíží jako na prostor občanské vybavenosti určený k poskytování zdravotních služeb. Prostory musí splňovat obecné stavební požadavky (požární bezpečnost, technický stav, přístupnost atd.) a musí být zkolaudovány k účelu zdravotnického zařízení​. Pokud dosud kolaudovány nejsou (např. jde o byt nebo kancelářský prostor, který se má změnit na ordinaci), je nutno požádat stavební úřad o oficiální změnu užívání na zdravotnické zařízení. V takovém řízení si stavební úřad vyžádá závazné stanovisko krajské hygienické stanice, která posoudí hygienickou vhodnost prostor​.
• Prováděcí vyhláška č. 92/2012 Sb.: detailně stanoví minimální technické a věcné vybavení ordinace. V přílohách vyhlášky jsou uvedeny požadavky na stavební dispozice (minimální plochy místností) a seznam povinného vybavení ordinace pro ambulantní péči​. Tato vyhláška nahrazuje dřívější předpisy (např. vyhlášku č. 221/2010 Sb. a starší normy) a upravuje například minimální velikost ordinace, čekárny, nutnost mít umyvadlo, vyšetřovací lehátko a další náležitosti (viz další text).
• Vyhláška č. 306/2012 Sb.: upravuje hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Obsahuje pravidla prevence infekcí – například jak mají být vybaveny prostory pro dezinfekci a sterilizaci, manipulaci s prádlem, úklid, likvidaci nebezpečných odpadů atd. Při běžném provozu ambulantní ordinace je třeba respektovat tyto hygienické standardy (např. pravidelné úklidy a dezinfekce povrchů, oddělení čistých a špinavých částí provozu, vedení evidence infekcí pokud by se vyskytly, atd.).

Stručně řečeno, výběr a úprava prostor ordinace musí probíhat v souladu s výše uvedenými zákony a vyhláškami. Níže jsou rozepsány konkrétní kroky a požadavky, na které se při volbě vhodných prostor zaměřit, aby ordinace vyhověla hygienické stanici i stavebním předpisům.

Stavební požadavky a kolaudace prostor

1. Kolaudace a účel užívání: Než se zaměříme na detaily vybavení, je zásadní právní status a kolaudace prostor. Ordinaci lze provozovat jen v prostorech, které jsou oficiálně schváleny (zkolaudovány) pro účel poskytování zdravotních služeb​. To znamená, že daný objekt nebo jednotka musí mít v rozhodnutí stavebního úřadu uvedeno využití jako zdravotnické zařízení (ambulance, ordinace apod.). Pokud vámi vybrané prostory byly v minulosti již využívány jako ordinace (např. přebíráte prostory po lékaři, který tam působil), je to ideální stav – pravděpodobně už mají odpovídající kolaudaci a vy si tím ušetříte spoustu administrativy​. Je tedy vhodné při výběru preferovat prostory, které už dříve sloužily zdravotnickému účelu.

Pokud jsou vyhlédnuté prostory dosud kolaudovány k jinému účelu (např. jako byt, obchod, kancelář apod.), musíte požádat stavební úřad o změnu užívání. Součástí tohoto procesu bude stanovisko krajské hygienické stanice, která posoudí, zda prostory po stavební stránce a dispozicí vyhovují hygienickým předpisům pro ordinaci​. Je dobré připravit si dopředu projekt nebo alespoň popis úprav, které zajistí splnění všech náležitostí (viz dále). Teprve po schválení změny užívání stavebním úřadem (tzv. kolaudační souhlas) lze v prostorech oficiálně zahájit zdravotnický provoz.

2. Zásady stavebního uspořádání a přístupnosti: Provoz ordinace by měl tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek​. To znamená, že místnosti ordinace (čekárna, vyšetřovna, případně další zázemí) na sebe logicky navazují a nejsou sdíleny s jinými nesouvisejícími provozy. Z hlediska stavebních požadavků musí prostory splňovat obecné požadavky na výstavbu – tedy mít odpovídající stavební stav, požární zabezpečení, osvětlení, větrání atd.​zakonyprolidi.cz. Důležitá je také přístupnost pro osoby s omezenou pohyblivostí. Současné stavební předpisy vyžadují, aby nové ordinace byly bezbariérově přístupné (například vstup bez schodů či s rampou, dostatečně široké dveře, bezbariérové WC apod.). Ve nově budovaných ordinacích je bezbariérový přístup striktním požadavkem; pokud jde o starší objekt, kde technicky nelze plnou bezbariérovost zajistit, musí poskytovatel zajistit péči imobilním pacientům náhradním způsobem (např. formou návštěvní služby)​. V praxi to znamená, že při výběru prostor je vhodné hledat takové, které se nacházejí v přízemí nebo jsou dostupné výtahem, a které umožňují zřízení bezbariérové toalety. Vyhláška o bezbariérovém užívání staveb (dříve č. 398/2009 Sb.) stanovovala konkrétní parametry; aktuálně jsou tyto požadavky integrovány do nových stavebních předpisů, ale princip zůstává – ordinace má být dostupná i pro vozíčkáře a pacienty se sníženou pohyblivostí​.

3. Spolupráce se stavebním úřadem: Je rozumné již při plánování konzultovat svůj záměr i se stavebním úřadem (případně s projektantem znalým stavebních norem). Můžete zjistit, zda případné úpravy (přestavba příček, zřízení WC, úprava vstupu atd.) budou vyžadovat stavební povolení nebo ohlášení. Pokud prostory pro ordinaci spadají do kategorie nebytových prostor, je potřeba ověřit, zda změna na zdravotnické zařízení je v souladu s územním plánem či kolaudačním stavem objektu – někdy mohou platit omezení v bytových domech apod. Při oficiální změně užívání se připravte dodat stavebnímu úřadu dokumentaci popisující dispoziční řešení ordinace a technické vybavení, a krajská hygienická stanice vydá závazné stanovisko potvrzující, že navržené řešení odpovídá hygienickým předpisům​. Teprve s kladným stanoviskem hygieny a splněním stavebních podmínek získáte kolaudační souhlas pro provoz ordinace.

Prostorové uspořádání ordinace (dispozice a plošné požadavky)

Aby krajská hygienická stanice prostory schválila, musí ordinace splňovat minimální požadavky na dispozice a velikosti jednotlivých místností podle prováděcích předpisů. Vyhláška č. 92/2012 Sb. v příloze stanoví základní provozní prostory ambulantní ordinace a jejich minimální plochy​:

• Ordinace (vyšetřovna) – základní místnost, ve které lékař poskytuje péči, musí mít minimálně 13 m² plochy​zakonyprolidi.cz. Tato plocha má zajistit dostatek místa pro vyšetřovací lehátko, lékařský stůl, židli pro pacienta a další vybavení, a také prostor pro pohyb personálu kolem pacienta. Pokud by ordinace byla členěna na dvě menší vyšetřovny, každá musí mít alespoň 10 m² (což ale vyhláška zmiňuje spíše v kontextu dělených pracovišť; běžná samostatná ordinace má mít těch 13 m² jako celek).
• Čekárna pro pacienty – musí být zřízena, pokud se v ordinaci očekává přítomnost čekajících pacientů. Minimální plocha čekárny je 7 m²​, avšak pokud je čekárna společná pro více ordinací (např. ve zdravotnickém centru sdílí jednu čekárnu dva lékaři), musí mít alespoň 10 m²​. Čekárna má být vybavena dostatečným počtem míst k sezení. Pokud ordinace bude poskytovat péči kojencům (například ordinace pediatra), vyhláška požaduje, aby v čekárně byl přebalovací pult a plocha čekárny byla nejméně 8 m²​zakonyprolidi.cz. V praxi by i obecná ordinace měla myslet na pohodlí čekajících (židle, případně věšák, informace na nástěnce apod.).
• Hygienické zázemí (WC a umývárny): Ordinace musí mít k dispozici toaletu s umyvadlem pro pacienty. Podle požadavků má být záchod pro pacienty přístupný z čekárny nebo blízkého prostoru a musí mít předsíňku s umyvadlem, pokud umyvadlo není přímo uvnitř kabiny WC​. Vyhláška umožňuje u malých zařízení (maximálně 2 ordinace v zařízení) sdílet jednu toaletu pro personál i pacienty​. To znamená, že v menší ambulanci s jedním lékařem není nutné mít oddělené WC pro zaměstnance – lékař i pacienti mohou používat společné, pokud je správně vybavené. Ve větších provozech (3 a více ordinací) by však už mělo být zajištěno oddělené WC pro personál. Toaleta pro pacienty může být i společná pro více ordinací na patře, pokud je to organizačně vyřešeno, ale musí splňovat kapacitně a hygienicky odpovídající parametry (obecně se pro dvě ordinace počítá jedna kabina WC). Bezbariérové WC: Pokud se předpokládají pacienti s omezenou hybností, je vhodné (a u nových ordinací nutné) mít toaletu navrženou jako bezbariérovou – tj. dostatečný prostor pro vozík, madla, zvýšenou mísu apod., v souladu s příslušnými technickými předpisy.
• Další místnosti a zázemí: Mezi tzv. vedlejší provozní prostory ordinace patří např. šatna nebo kout pro personál, případně malá místnost pro odpočinek personálu (to však vyhláška nevyžaduje povinně – uvádí místnost pro odpočinek zaměstnanců, pokud je zřízena​zakonyprolidi.cz). Ordinace by také měla mít nějaké skladovací prostory – vyhláška požaduje vyčlenit prostor (nebo alespoň uzamykatelné skříně) pro skladování čistého materiálu, prádla a úklidových a dezinfekčních prostředků odděleně​. V praxi to může být např. uzavíratelná skříň na čisté zdravotnické potřeby a samostatná skříň či komora na úklidové pomůcky a dezinfekce, aby nedocházelo ke kontaminaci. Pokud ordinace provádí některé zákroky, může být potřeba přípravna – malá místnost (min. 10 m²) pro přípravu pacienta či nástrojů před výkonem​. Pro běžnou ambulanci praktického lékaře či specialisty často samostatná přípravna není nutná; pokud by ale šlo o ambulanci s menšími invazivními zákroky (např. chirurgická ambulance), přípravna se zřizuje. Každopádně při plánování prostor myslete na to, kde například umístíte převlékací koutek pro pacienta (pokud není samostatná místnost, tak aspoň závěs v rohu vyšetřovny), kam uložíte čisticí potřeby, kde budou skladovány zdravotnické materiály (rukavice, stříkačky, obvazy apod.), a zda personál bude mít zázemí na odložení osobních věcí či převlečení.

Stručně řečeno, dispozice ordinace by měla zahrnovat minimálně vyšetřovnu (ordinaci) o ploše ≥13 m², čekárnu, toaletu pro pacienty a úložné prostory, to vše uspořádané tak, aby provoz mohl fungovat plynule a čistě odděloval části pro pacienty a zázemí pro personál. Při výběru konkrétního prostoru si ověřte, že místnosti lze do požadované dispozice uspořádat – např. že vedle plánované ordinace je místo pro čekárnu a WC, nebo že lze případně provést potřebné stavební úpravy (přidat příčku, zavést vodu k umyvadlu apod.). Hygienici budou posuzovat zejména to, zda prostorové uspořádání umožňuje funkční a bezpečný provoz ordinace​ (např. aby se pacienti netísnili v nevětrané chodbě, aby bylo kde si umýt ruce, kde ukládat kontaminovaný materiál atd.).

Hygienické a technické požadavky na prostory

Vedle velikosti místností je klíčové materiální a technické vybavení ordinace, které je nezbytné k hygienickému a bezpečnému provozu. Při výběru prostor proto zvažte, zda dané místo umožní splnit následující podmínky:

• Zajištění základní technické infrastruktury: Ordinace musí mít zavedenou pitnou vodu (studenu i teplou)​, resp. možnost ohřevu teplé vody. Je vyžadováno napojení na veřejný vodovod nebo jiný zdroj pitné vody a současně odvod odpadních vod (kanalizaci)​. Dále musí být k dispozici el. energie (napojení na síť) a vytápění prostor​. Předpis rovněž uvádí nutnost zajištění větrání – buď přirozené (oknem) nebo nucené (vzduchotechnika)​zakonyprolidi.cz, aby v ordinaci byl dostatek čerstvého vzduchu. Telefonní a internetové připojení je také vyžadováno – ordinace by měla mít telefon (pevnou linku nebo mobilní) pro spojení a počítač s internetem pro komunikaci a vedení dokumentace​. Tyto požadavky dnes většina objektů splňuje, ale je dobré ověřit např. kvalitu elektřiny (zásuvek dostatek, zátěž sítě kvůli přístrojům), dostupnost vody (pokud prostor nemá přípravu na umyvadlo, bude nutné ji udělat) a možnosti větrání (okno v místnosti velkou výhodou; pokud není, bude třeba zajistit jiný způsob větrání dle norem).
• Povrchy a úklidovost: Velký důraz je kladen na to, aby prostory šly snadno udržovat v hygienické čistotě. Stěny v ordinaci a souvisejících místnostech by měly mít hladký omyvatelný povrch minimálně do výšky 180 cm​ (typicky to znamená omyvatelný nátěr nebo obklad v této výšce, zejména v ordinaci samotné, v místě dřezu, v WC apod.). Podlahy a povrchy nábytku musí být z materiálů, které lze snadno čistit, omývat a dezinfikovat​. Koberec tedy není vhodný (výjimkou mohou být snad jen čekárny, ale i tam je lepší hladká podlaha s mopem). Ideální jsou hladké podlahové krytiny (PVC, lino, dlažba) a omyvatelné malby na zdech. Při výběru prostor se podívejte na stav povrchů – bude možná nutné vymalovat omyvatelnou barvou, případně upravit stěny. Také spáry dlaždiček, podhledy atd. by měly umožnit čištění (např. pod stropem se nesmí usazovat prach). Vyhláška 92/2012 Sb. přímo požaduje, aby všechny podlahy, stěny do 180 cm a pracovní plochy byly omyvatelné a dezinfikovatelné​. To je důležité pro schválení hygienou – hygienik při prohlídce kontroluje např. zda je u umyvadla obklad, zda dřevěný nábytek má hladký lakovaný povrch atd.
• Umyvadla a zdroje vody v ordinaci: V samotné ordinaci (vyšetřovně) je povinné umyvadlo s teplou a studenou vodou​. Lékař i další personál si musí mít kde umýt ruce přímo na pracovišti, a také je to nutné pro mytí menších nástrojů, přípravu pacienta apod. Pokud ordinace používá nástroje, které je potřeba umývat a dekontaminovat (např. zrcátka, instrumenty po vyšetření atd.), vyžaduje se navíc samostatný dřez na mytí pomůcek​zakonyprolidi.cz (oddělený od běžného umyvadla na ruce). Dřez na pomůcky může být třeba v místnosti přípravny nebo v koutku vyšetřovny – jde o to oddělit mytí nástrojů od mytí rukou pro zajištění hygieny. V některých menších ambulancích, které nepoužívají žádné znovupoužitelné nástroje (vše mají jednorázové), by teoreticky dřez na pomůcky nemusel být – ale umyvadlo na ruce je nutnost. V prostoru WC samozřejmě musí být také umyvadlo (v předsíni či kabině)​. Z hlediska technického tedy zkontrolujte, zda vybrané prostory mají přívod vody a odpad na místech, kde je potřebujete (vyšetřovna, WC, případně místnost na úklid – výlevka). Pokud ne, bude nutné zajistit instalatérské úpravy (což opět musí odsouhlasit stavební úřad).
• Větrání a osvětlení: Jak již zmíněno, prostory musí mít dostatečné větrání​. Ordinace by ideálně měla mít okno, které umožní větrat přirozeně. Pokud je ordinace v místnosti bez oken, bude hygienik požadovat funkční vzduchotechniku (odtah a přívod vzduchu). To samé platí pro toaletu – WC bez okna musí mít nucené odvětrávání. Osvětlení by mělo splňovat hygienické normy – dostatek denního světla ve vyšetřovně (pokud možné) a kvalitní umělé osvětlení (lékařské vyšetření vyžaduje dobré světlo, někde se instalují i lokální vyšetřovací lampy – viz vybavení). Při výběru prostor preferujte ty s okny a dobrým osvětlením, nebo počítejte s nutností úprav (silnější světla, eventuálně vzduchotechnika).
• Další technické vybavení budovy: Ordinace by měla mít přístup k základnímu zázemí budovy – např. zásobování pitnou vodou (už zmíněno), napojení na kanalizaci, topný systém (vytápění musí udržet komfortní teplotu v zimě​zakonyprolidi.cz). Také by mělo být zajištěno, že v objektu funguje odvoz odpadu (včetně třídění nebezpečného odpadu – viz níže). Tyto věci jsou většinou dány umístěním (např. v městské zástavbě to není problém, u odlehlého objektu bez přípojky vody by to byl zásadní problém).

Věcné vybavení ordinace (nábytek a přístroje)

Součástí hygienických požadavků jsou i minimální věcné vybavení ordinace, což souvisí s tím, jak prostor uspořádat. Vyhláška 92/2012 Sb. vypočítává seznam vybavení, které by v ambulantní ordinaci nemělo chybět​​. Při plánování rozmístění nábytku a zařízení v místnosti zkontrolujte, zda je na vše dostatek místa a vhodné podmínky:

• Vyšetřovací lehátko: Základní kus vybavení, musí být v ordinaci pro vyšetření pacientů vleže​. Je třeba mít kolem něj prostor pro přístup z obou stran (alespoň z jedné strany určitě). Umístění lehátka často určuje rozvržení celé místnosti.
• Pracovní stůl lékaře a židle: Lékař potřebuje pracovní místo pro zapisování dokumentace (PC) a zároveň místo pro komunikaci s pacientem. Vybavení zahrnuje také židli nebo křeslo pro pacienta u stolu​ (například když pacient sedí během konzultace).
• Umyvadlo v ordinaci: Již zmíněno – musí být, ideálně v rohu nebo u stěny, s dostupnou baterií (doporučuje se bezdotyková nebo lékařská páka) a zrcadlem/skríňkou na hygienické potřeby nad ním. Dřez na pomůcky: pokud se používají pomůcky k opakovanému použití, je povinný​. Ten může být buď v téže místnosti nebo v navazující místnosti (přípravně). Musí mít přívod teplé vody a odpad.
• Uzamykatelná léková skříň: Ordinace, kde se uchovávají léčiva, musí mít skříň na léčivé přípravky​. Pokud budete mít i omamné a psychotropní látky (např. některá silná analgetika, opiátové injekce apod.), je nutná navíc nepřenosná uzamykatelná kovová schránka připevněná napevno​ (to je speciální požadavek dle zákona o léčivech a vyhlášky – často se používá trezorová skříňka na klíč).
• Skříně a úložné prostory: Ordinace potřebuje skříň na nástroje a pomůcky​ (např. na sterilní materiál, nástroje, obvazy apod.), dále kartotéku na zdravotnickou dokumentaci​(pokud vedete dokumentaci v papírové formě; v případě plně elektronické dokumentace kartotéční skříň není nutná). Tyto skříně musí být rovněž omyvatelné a udržovatelné v čistotě. Je dobré mít i uzavíratelnou nádobu na špinavé prádlo (např. použité ručníky, vyšetřovací podložky) – to sice není jmenovitě ve vyhlášce, ale vyplývá z hygienické logiky.
• Chladnička na léčiva: Pokud budete uchovávat léčivé přípravky citlivé na teplotu (např. některé vakcíny, diagnostické proužky, reagencie) nebo biologický materiál (odebrané vzorky), musíte mít lednici s teploměrem​zakonyprolidi.cz. Obvykle stačí jedna malá lednice, ale vyhláška zmiňuje oddělenou chladničku na léčiva a na biologický materiál, pokud se obojí uchovává​zakonyprolidi.cz. Prakticky však v jedné malé ambulanci jedna lednice s oddělenými boxy většinou postačí. Při výběru prostor myslete na to, kam se lednice zapojí (zásuvka) a že by neměla být poblíž topení.
• Základní zdravotnické přístroje: Pro běžnou ordinaci se požaduje mj. tonometr (tlakoměr), fonendoskop, lékařský teploměr, osobní váha a výškoměr​zakonyprolidi.cz. Tyto předměty jsou snadno umístitelné, ale je dobré je mít kam dát – např. váha a výškoměr mohou stát v koutě ordinace nebo i v čekárně (vyhláška dovoluje umístit váhu a výškoměr do čekárny​zakonyprolidi.cz, což může být praktické u praktiků). Dále musí být dostupné pomůcky pro první pomoc a resuscitaci​zakonyprolidi.cz – např. resuscitační rouška nebo ambuvak s maskou, škrtidla, obvazy na zástavu krvácení, základní lékárnička. Tyto věci by měly mít své místo (např. vyhrazená polička či skříňka označená jako „příruční lékárna“).
• Dezinfekce a sterilizace: Pokud ordinace používá nástroje, které je nutné sterilizovat (např. chirurgické nástroje, gynekologická zrcadla apod.), měla by mít buď zajištěnu službu centrální sterilizace, nebo mít vlastní sterilizátor​zakonyprolidi.cz (např. malý parní autokláv). V případě, že by se používal sterilizátor s nebezpečnými výpary (formaldehydový), musí být mimo místnost ordinace​zakonyprolidi.cz. U běžných ambulancí praktických lékařů se většinou řeší sterilizace buď jednorázovými nástroji nebo odesláním k sterilizaci jinam, takže vlastní autokláv není nutný – záleží na oboru. Pro výběr prostor to znamená zvážit, zda je případně kam sterilizátor postavit (blízko vody a odpadu kvůli vypouštění), nebo kam budete dávat použitý materiál k odvozu.
• Odkládací prostory pro pacienty: V ordinaci by měl být prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu​zakonyprolidi.cz. V praxi buď malá předsíňka, nebo aspoň závěs a věšák na šaty v rohu místnosti. Při řešení interiéru na to pamatujte – kam dáte paraván a věšák.

Poznámka: Konkrétní specializace ordinace může vyžadovat i další specifické vybavení (např. zubařské křeslo u stomatologa, EKG přístroj u praktického lékaře, ultrazvuk u gynekologa apod.). Zde jsme popsali obecné minimum požadované pro ambulantní zařízení. Vyhláška 92/2012 Sb. má různé přílohy pro různé obory, ale pro výběr prostoru platí, že univerzální požadavky (voda, plocha, omyvatelné povrchy, základní nábytek a hygienické zázemí) musíte splnit vždy​zakonyprolidi.cz. Přístrojové vybavení nad tento rámec pak závisí na oboru a mělo by se do prostor také vejít a být bezpečně provozovatelné (např. pro rentgen by byla nutná stíněná místnost atd., ale to už je specializované).

Schvalovací proces – hygiena a uvedení do provozu

Když už máte vybrané prostory a plán, jak je zařídit podle výše uvedených bodů, následuje proces jejich schválení krajskou hygienickou stanicí a dalších úřadů, než začnete ordinaci oficiálně provozovat:

1. Konzultace s hygienickou stanicí (neformální): Je velmi užitečné ještě před finální úpravou prostor kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a konzultovat váš záměr. Některé KHS nabízejí i možnost předběžné prohlídky nebo konzultace, kde vám sdělí, zda prostory budou vyhovovat, případně co je potřeba doplnit​rehatab.cz. Tím předejdete investicím do místa, které by pak neprošlo. Hygienici vám mohou poskytnout i osnovu provozního řádu či vzorové požadavky, které budou při schvalování posuzovat.
2. Zpracování provozního řádu: Provozní řád je dokument, který popisuje, jak bude ordinace provozována z hygienického hlediska – zahrnuje režim úklidu, dezinfekce, sterilizace, nakládání s prádlem, odpady, zásady provozu apod.​guard7.cz​guard7.cz. Vypracování provozního řádu je povinnost daná zákonem 258/2000 Sb. (§15) a jeho schválení hygienou je nutnou podmínkou pro zahájení činnosti​guard7.cz. KHS často vydává metodické pokyny nebo vzorové osnovy, co má provozní řád obsahovat. Ve Středočeském kraji např. KHS uvádí základní body: identifikační údaje pracoviště, rozsah péče, personální zajištění, umístění a dispoziční řešení ordinace, vybavení místností, hygiena provozu, úklid, dezinfekce, likvidace odpadů atd.​khsstc.cz​khsstc.cz. Při přípravě tohoto dokumentu vlastně popíšete, jak splníte všechny hygienické požadavky v praxi. Krajská hygienická stanice provozní řád posoudí a schválí rozhodnutím​guard7.cz. Schválený provozní řád pak musíte dodržovat a mít k dispozici při kontrolách.
3. Hygienická prohlídka prostor: Před vydáním souhlasného stanoviska si KHS obvykle prostor přijde prohlédnout. Kontroluje, zda skutečné provedení odpovídá požadavkům – zda jsou místnosti takové, jak bylo deklarováno, zda je vše čisté, funkční, vybavení kompletní. Sleduje např. přítomnost umyvadla, teplé vody, zda jsou omyvatelné povrchy, jestli je oddělené ukládání odpadu, uzavřené nádoby na použité jehly (tzv. boxy na biologický odpad) apod. Pokud je vše v pořádku, KHS vydá souhlasné stanovisko k provozu ordinace (někdy nazývané též rozhodnutí o schválení provozovny z hlediska hygieny). Tento dokument budete potřebovat k dalšímu kroku – registraci zdravotnického zařízení.
4. Kolaudační souhlas stavebního úřadu: Pokud probíhala změna užívání nebo stavební úpravy, stavební úřad vydá kolaudační souhlas či rozhodnutí o změně užívání. Bez tohoto souhlasu není právně možné prostor užívat jako ordinaci. Hygienická stanice vydává k tomuto řízení své stanovisko​khsstc.cz, takže v ideálním případě máte stavební i hygienické schválení zároveň. Někdy hygiena podmiňuje svůj souhlas dokončením určitých úprav – je tedy třeba splnit všechny jejich připomínky.
5. Registrace (licence) nestátního zdravotnického zařízení: Posledním krokem je samotné získání oprávnění poskytovat zdravotní služby od krajského úřadu (odbor zdravotnictví). K žádosti o udělení oprávnění musíte přiložit řadu dokumentů, mimo jiné doklad o právu užívat prostory (nájemní smlouvu či vlastnický list) a právě souhlasné stanovisko hygienické stanice včetně schváleného provozního řádu​rehatab.cz​rehatab.cz. Dále se dokládá například prohlášení o věcném a technickém vybavení (kde stvrdíte, že ordinace splňuje požadavky vyhlášky 92/2012 Sb.​rehatab.cz), osvědčení o odborné způsobilosti lékaře, případně smlouvy s odborným zástupcem atd. Krajský úřad posoudí žádost a vydá rozhodnutí o registraci. Tím získáte oficiální povolení ordinaci provozovat. Bez schválených prostor a hygieny nelze registraci získat, proto je výběr a úprava prostor tak zásadní.
6. Další udržovací povinnosti: Po zahájení provozu nezapomeňte, že povinnosti tím nekončí. Hygienické předpisy je nutno stále dodržovat – např. vést evidenci o likvidaci zdravotnických odpadů, zajistit pravidelné revize přístrojů, aktualizovat provozní řád při změnách apod.​khsstc.cz​khsstc.cz. Krajská hygienická stanice může kdykoli provést kontrolu. Také při větších změnách (stěhování ordinace, rekonstrukce, rozšíření služeb) je potřeba opět věc konzultovat s KHS a případně stavebním úřadem.

Shrnutí a doporučení pro výběr prostor

Výběr vhodných prostor pro ordinaci by měl probíhat s ohledem na splnění všech výše uvedených kritérií. Praktické tipy závěrem:

• Preferujte prostory zkolaudované jako ordinace: Ušetříte si byrokracii i stavební úpravy. Např. převzetí ordinace po praktikovi, který odešel, je snazší cesta​rehatab.cz. Pokud takovou možnost nemáte, počítejte s procesem změny užívání a připravte si časovou rezervu.
• Lokalita a dostupnost: Kromě legislativy zvažte i pohodlí pacientů – bezbariérový vstup, možnost parkování, dostupnost MHD. Tyto faktory sice nejsou přímo nařízené zákonem (až na tu bezbariérovost u nových ordinací​epravo.cz), ale ovlivní to, jak atraktivní a přístupná bude vaše ordinace pro veřejnost.
• Dispozice „na papíře“: Ještě před pronájmem či koupí prostoru si nakreslete půdorys a zkuste rozmístit čekárnu, vyšetřovnu, WC a další potřebné části. Ověřte, že se do prostoru všechno vejde podle norem (metry čtvereční) a že například WC lze technicky zřídit (přívod/odpad). Někdy prostor vypadá dostatečně, ale po započtení tloušťky příček či nezbytného nábytku se ukáže těsný.
• Konzultace a průzkum: Seznamte se s příslušnými vyhláškami a klíčovými ustanoveními (citované výše). Můžete také navštívit web hygienické stanice – často tam mají sekci pro zdravotnická zařízení s pokyny a FAQ. Nebojte se obrátit na hygienty s dotazy. Je lepší mít jasno předem, než narychlo řešit problémy před otevřením.
• Stavební úpravy plánujte s odborníky: Pokud prostor potřebuje stavební zásahy (příčky, rozvody, stavební povolení), zapojte projektanta architekta, ideálně s zkušeností ve zdravotnictví. Ten navrhne řešení, které vyhoví stavebním normám i hygieně. Projekt pak použijete pro stavební úřad i hygienu. Například požadavky na větrání nebo elektroinstalace v ordinaci mohou vyžadovat odborný návrh (např. počet luxů osvětlení, jištění zásuvek pro lékařské přístroje atd.).
• Dodržujte hygienický režim od začátku: Už při zařizování ordinace myslete na budoucí provoz – kde budete mýt nástroje, kam dáte odpadkový koš na infekční odpad (jehly, obvazy), kam uložíte čisté prádlo vs. špinavé. Pokud si to promyslíte a vybavíte ordinaci náležitě (např. nádoby na třídění odpadu, dezinfekční stojany, jednorázové utěrky), nejenže to usnadní schválení, ale i následný audit nebude problém. Zákon o odpadech (č. 541/2020 Sb.) vyžaduje mít zpracován systém nakládání s odpady ve zdravotnictví a začlenit ho do provozního řádu​khsstc.cz – to zahrnuje i praktické umístění košů, sběrných nádob a frekvenci odvozu nebezpečného odpadu smluvní firmou.

Na závěr lze říci, že nejdůležitější je splnit hygienické minimum (čistota, voda, omyvatelné povrchy) a prostorové minimum (dostatečně velká ordinace, čekárna, WC). Pokud tyto podmínky prostory splňují, máte z větší části vyhráno. Vše pak pečlivě zdokumentujte pro hygienu (provozní řád) a spolupracujte s úřady při schvalování. Odkazy na konkrétní zákony a vyhlášky uvedené výše vám mohou posloužit jako checklist při kontrole vybraného prostoru – můžete si ověřit, že žádný legislativní požadavek nezůstal opomenut. S dobře zvolenými a připravenými prostory získáte od hygienické stanice souhlas bez potíží a vaše ordinace bude bezpečná a příjemná pro pacienty i personál.

Zdroje:

• Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách​zakonyprolidi.cz – požadavky na technické a věcné vybavení a zmocnění pro prováděcí předpisy.
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví – povinnost provozovat zdravotnické zařízení za podmínek prevence infekcí, schvalování provozního řádu hygienickou stanicí​guard7.cz.
• Vyhláška č. 92/2012 Sb., o minimálním věcném a technickém vybavení zdravotnických zařízení – minimální plocha ordinace 13 m², čekárny 7 m², požadované vybavení ordinace (umyvadlo, lehátko aj.)​zakonyprolidi.cz​zakonyprolidi.cz.
• Vyhláška č. 306/2012 Sb., o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení – pravidla dezinfekce, sterilizace, úklidu a nakládání s odpady v ordinaci​khsstc.cz​khsstc.cz.
• Stavební zákon (č. 183/2006 Sb. a nový č. 283/2021 Sb.) a související vyhlášky – kolaudace prostor jako zdravotnického zařízení, bezbariérové požadavky na ordinace​khsstc.cz​epravo.cz.
• Metodické materiály KHS (např. KHS Středočeského kraje) – doporučení k obsahu provozního řádu a výčtu legislativy​khsstc.cz​khsstc.cz.

Při dodržení výše uvedených požadavků a postupů by vámi vybrané prostory měly bez problémů projít schválením krajské hygienické stanice a splňovat všechny právní předpisy potřebné k provozování ordinace.